Co ještě zasít v srpnu a září: druhá sklizeň a přezimující zelenina
23. srpna 2026•Ta Pravá
Koncem srpna se na záhonech uvolňuje místo po česneku, cibuli, hrachu a raných bramborách. Nechat je do jara prázdné je škoda hned dvakrát — přijdete o poslední sklizeň sezóny a holá půda přes zimu zaroste plevelem a ztratí živiny. Většina lidí ale výsev v tomhle období vzdá, protože si myslí, že už je pozdě. Není, jen je potřeba počítat čas.
Kolik času vlastně zbývá
Počítejte zpátky od prvního mrazíku. V nížinách přichází obvykle kolem poloviny října, v podhůří klidně na konci září. K počtu dní do sklizně, který najdete na sáčku, přidejte deset až čtrnáct dní navíc — v září ubývá světla a všechno roste znatelně pomaleji než v červnu. Pokud vám ten součet vyjde za hranici prvního mrazíku, buď vybrané plodině pomozte netkanou textilií, nebo zvolte něco rychlejšího.
Do konce srpna ještě stihnete sklidit
Nejrychlejší je ředkvička, která je hotová za 25 až 35 dní. Následuje salát k řezu a rukola, u kterých můžete začít sklízet už po třech týdnech. Špenát potřebuje šest až osm týdnů, mangold podobně. Jarní cibulka se dá vysít až do začátku září. Čínské zelí a kedlubny má smysl sít jen do poloviny srpna, později už hlávku nezaloží.
V září sejeme na příští jaro
Od začátku září se výsev přeorientovává na přezimující plodiny. Nejspolehlivější je polníček, který se seje v září a sklízí od pozdního podzimu až do března — mráz mu vůbec nevadí, naopak po něm líp chutná. Dobře funguje také ozimý špenát a ozimé odrůdy salátu. Petržel nať vysetá v září vyklíčí ještě letos, přezimuje jako malá rostlinka a na jaře je o měsíc napřed před jarním výsevem.
V létě zalijte rýhu, ne záhon
Letní a raně podzimní výsevy nejčastěji selžou na vyschnutí. Udělejte rýhu, důkladně ji zalijte, teprve pak do mokré rýhy zasejte a zasypte suchou zeminou. Vlhkost tak zůstane přesně u semene a nevypaří se z povrchu. Sejte také o něco hlouběji než na jaře.
Zelené hnojení pro záhony, které už nevyužijete
Tam, kde už nic sklízet nebudete, zasejte zelené hnojení. Hořčice bílá je nejrychlejší a nejlevnější, svazenka vytvoří víc hmoty a je skvělá pro včely, žito zvládne i pozdní výsev v říjnu. Sejte nejpozději do poloviny září, aby porost stihl vyrůst. Rostliny pak nechte přes zimu zmrznout a na jaře je jen mělce zapravte nebo nechte ležet jako mulč — nemusíte nic rýt.
Pozor na hořčici v osevním postupu
Hořčice bílá patří mezi brukvovité, stejně jako zelí, kedlubny, ředkvičky nebo brokolice. Nesejte ji na záhon, kde příští rok plánujete brukvovitou zeleninu — přenášejí se stejné choroby, hlavně nádorovitost kořenů. Na takové místo použijte raději svazenku, která nemá s běžnými zeleninami žádného příbuzného.
Česnek a cibule přijdou na řadu později
Ozimý česnek se sází od poloviny října do začátku listopadu, tedy zhruba tři až čtyři týdny před zámrazem. Cílem je, aby stroužky zakořenily, ale ještě nevyrazily nad zem. Sázet ho v září je běžná chyba — příliš brzy vyrostlá nať přes zimu pomrzne a rostlina začíná na jaře oslabená. Srpen a září ale využijte na přípravu záhonu, protože česnek chce záhon zbavený plevele a pohnojený kompostem, ne čerstvým hnojem.
Nejlevnější způsob, jak z podzimního záhonu dostat víc, je bílá netkaná textilie o gramáži kolem 17 g/m². Položená volně přímo na porost zvedne teplotu o dva až tři stupně, ochrání před prvními přízemními mrazíky a zároveň zabrání náletu škůdců. U salátů, špenátu a polníčku posune sklizeň klidně o čtyři až šest týdnů. Vydrží několik sezón, takže se zaplatí hned první rok.
A na co už je pozdě
Nemá smysl sít nic z plodin, které potřebují teplo a dlouhou vegetaci — rajčata, papriky, okurky, dýně, fazole ani kukuřici. Stejně tak mrkev, petržel na kořen a červenou řepu už letos nesklidíte. Tyhle záhony rovnou osejte zeleným hnojením a soustřeďte se na přípravu půdy na příští sezónu.
Líbil se vám článek? Prozkoumejte náš katalog a najděte tu pravou rostlinu pro sebe.
