Podzim je pro zahrádkáře stejně důležitý jako jaro, jen se to pozná až za půl roku. To, co uděláte nebo neuděláte mezi zářím a listopadem, se projeví na tom, kolik rostlin zimu přežije, jestli se na jaře objeví plísně a jak rychle se zahrada rozjede. Následující přehled je rozdělený podle měsíců, takže si ho můžete procházet postupně místo toho, abyste všechno řešili jeden listopadový víkend.
Září: poslední velké práce
Září je jediný měsíc, kdy ještě něco roste, a proto se do něj vejde nejvíc práce. Regenerujte trávník, tedy vertikutujte, dosejte holá místa a přihnojte podzimním hnojivem s draslíkem. Sázejte narcisy a drobné cibuloviny. Rozdělte a přesaďte přerostlé trvalky. Založte nové výsadby keřů a stromů. A postupně stěhujte balkonovky do zimoviště, jakmile začnou noční teploty klesat pod pět stupňů.
Říjen: úklid a výsadba
Odstraňte odumřelé letničky a rostliny napadené chorobami. Nemocné části nedávejte na kompost, patří do komunálního odpadu, protože spory na nich přezimují. Shrabte padané ovoce, protože hnijící plody jsou zdrojem infekce pro příští rok. Skliďte poslední zeleninu. Sázejte tulipány, hyacinty a od poloviny měsíce ozimý česnek. Po prvním mrazíku vyryjte hlízy jiřin, begonií a mečíků a uložte je do sklepa.
Listopad: zazimování a dokončení
Listopad je o ochraně a úklidu. Zamulčujte citlivé rostliny, obalte nádoby na terase, zakryjte růže a stálezelené keře. Dokončete výsadbu prostokořenných dřevin, což jde až do zámrazu. Naposledy posekejte trávník a shrabte zbytek listí. Vypusťte vodu ze systému a ukliďte nářadí. A pokud nemrzne, ještě jednou vydatně zalijte jehličnany a stálezelené keře.
Ochrana citlivých rostlin
Kořenový prostor citlivých keřů a trvalek zakryjte deseti až patnácti centimetry listí, slámy nebo kůry. Stálezelené dřeviny, tedy hlavně rododendrony a mladé tisy, zastiňte jutou nebo stínovkou — netrpí ani tak mrazem, jako zimním sluncem, které je vysušuje ve chvíli, kdy ze zmrzlé půdy nemohou nasát vodu. Kmen mladých ovocných stromů obalte jutou nebo natřete bílým nátěrem proti mrazovým trhlinám. Růžím přihrňte zeminu ke kořenovému krčku do výšky zhruba dvaceti centimetrů.
Nezabalujte příliš brzy
Nejčastější chyba není zapomenuté zakrytí, ale zakrytí předčasné. Rostliny potřebují postupné otužení chladem — když je obalíte už v říjnu, budou pod textilií rašit a při prvním silném mrazu je to dorazí. S balením počkejte, až přijdou první skutečné mrazy, obvykle v druhé polovině listopadu.
Trávník před zimou
Do zimy má jít trávník posekaný na čtyři až pět centimetrů, tedy o něco výš než v létě. Příliš krátký porost je náchylný k vymrznutí, příliš dlouhý se pod sněhem pokládá a plesniví. Podzimní hnojivo s vysokým draslíkem a nízkým dusíkem aplikujte v září. A hlavně průběžně shrabujte listí — pod souvislou vrstvou trávník během několika týdnů zapaří a na jaře na jeho místě najdete plesnivé fleky a mech.
Listí je surovina, ne odpad
Nepalte ho a nevyhazujte. Pod keři a stromy funguje jako nejlepší přírodní izolace kořenů, v kompostu je zdrojem uhlíku a hromada v rohu zahrady poslouží ježkům k přezimování. Jediné listí, které na zahradě nechcete, je to z dřevin napadených chorobami, typicky z jabloní se strupovitostí nebo z růží s černou skvrnitostí.
Podzim je nejlepší doba pro výsadbu
Zatímco většina zahrady se ukládá ke spánku, kořeny nově vysazených dřevin rostou dál, dokud má půda kolem pěti stupňů. Podzimní výsadba proto dává rostlině několikaměsíční náskok před jarní. Platí to pro stromy, keře, živé ploty, trvalky, jarní cibuloviny i ozimý česnek. Sázet jde až do doby, než půda zmrzne, tedy často do konce listopadu. Na důkladnou zálivku po výsadbě nezapomeňte ani v listopadu.
Odolné dřeviny a trvalky, které zimu zvládnou bez ochrany
Voda, technika a nářadí
Zamrzlá voda roztrhne cokoliv, v čem zůstane. Vypusťte hadice, uzavřete a odvodněte venkovní kohoutky, vyprázdněte zavlažovací systém a sudy na dešťovou vodu naklopte nebo je nechte jen částečně plné. Sekačku vyčistěte od zbytků trávy, vyměňte olej a naostřete nůž, ať na jaře nezačínáte servisem. Nůžky a rýče omyjte, osušte a přetřete olejem proti korozi. Zahradní nábytek a polstrování ukliďte pod střechu.
Kompost a záhony
Kompost překryjte vrstvou listí, slámy nebo plachtou. Udržíte tím teplotu a zabráníte tomu, aby zimní deště vyplavily živiny. Rozklad se přes zimu zpomalí, ale nezastaví. Prázdné zeleninové záhony neryjte a nenechávejte holé — buď je osejte zeleným hnojením, nebo je pokryjte vrstvou kompostu a listí. Holá půda přes zimu eroduje, utužuje se a na jaře na ní jako první vyrazí plevel.
Co naopak nedělat
Nehnojte dusíkem, protože podpoří měkký růst, který do zimy nevyzraje. Neřežte dřeviny pozdě na podzim, rány už se nestihnou zacelit — výjimkou jsou poškozené a nemocné větve, ty odstraňte kdykoliv. Neseřezávejte trvalky a okrasné trávy až k zemi; suché nadzemní části chrání kořeny, poskytují úkryt hmyzu a v jinovatce jsou navíc nejhezčí věcí na zimní zahradě. A nepoužívejte na zakrývání igelit, pod kterým se sráží vlhkost a rostlina uhnije.
Líbil se vám článek? Prozkoumejte náš katalog a najděte tu pravou rostlinu pro sebe.
Mohlo by vás zajímat
Jak ochránit rostliny před mrazem: praktický průvodce přezimováním
Mráz dokáže zničit i odolné rostliny, pokud nejsou připravené. Poradíme, jak je ochránit — a které mráz vůbec nevadí.
Číst více
Podzimní regenerace trávníku: vertikutace, dosev a hnojení krok za krokem
Po létě je trávník prořídlý, zaplevelený a plný mechu. Září je pro jeho záchranu lepší měsíc než jaro — ale okno trvá jen šest týdnů.
Číst více
Kdy a jak sázet cibuloviny na podzim: tulipány, narcisy, krokusy
Za jarní záplavu barev se platí jedním odpolednem v září nebo říjnu. Poradíme, co sázet kdy, jak hluboko a jak cibule ochránit před hraboši.
Číst více