Výsadba stromů a keřů na podzim: proč je lepší než jarní

Mezi zahradníky panuje shoda, kterou většina začátečníků nezná: nejlepší doba na sázení dřevin není jaro, ale podzim. Rostlina zasazená v září až listopadu má do prvního léta několik měsíců náskok a mnohem větší šanci, že bez problémů přežije první suché období.

Nadzemní část dřeviny na podzim končí růst a připravuje se na klid, ale kořeny pracují dál — rostou, dokud má půda alespoň kolem pěti stupňů, tedy klidně až do prosince. Půda je přitom po létě prohřátá a na podzim spolehlivěji prší, takže nová sazenice nemusí bojovat o vodu. Do jara stihne vytvořit funkční kořenový systém a jakmile začne rašit, má ho čím zásobovat. Jarní výsadba naproti tomu znamená, že rostlina zakládá listy a kořeny zároveň a první suchý týden v červnu pro ni bývá kritický.

Kontejnerované rostliny mají kořeny v květináči a dají se sázet po celou sezónu, přičemž září až listopad je pro ně nejlepší okno. Balové dřeviny, typicky větší jehličnany a vzrostlé stromy, mají kořenový bal ovázaný jutou a sázejí se v září a říjnu. Prostokořenné sazenice se prodávají bez zeminy a sázejí se až po opadu listí, tedy od konce října do listopadu. Jsou výrazně levnější a u živých plotů, ovocných stromků a růží je to nejrozumnější volba — u větších projektů ušetříte i polovinu ceny.

Nejčastější chyba je úzká hluboká jáma. Kořeny mladé dřeviny rostou do stran, ne dolů, takže potřebují prostor v šířce. Vykopejte jámu zhruba dvakrát širší, než je kořenový bal, ale hloubkou přesně na jeho výšku. Když zasadíte hlouběji, sazenice se v kypré zemině usadí, kořenový krček skončí pod zemí a dřevina roky živoří nebo uhnívá. Stěny jámy nezahlazujte rýčem do hladka, naopak je nakypřete vidlemi, aby jimi kořeny prorostly.

Kořenový bal i s květináčem nejprve ponořte na dvacet až třicet minut do kbelíku s vodou. Vykopejte jámu a nakypřete stěny i dno. U kontejnerované rostliny rozrušte prsty stočené kořeny na okraji balu, jinak porostou dál dokola. Zasaďte tak, aby kořenový krček zůstal v úrovni okolního terénu. Zasypte původní vykopanou zeminou, do které přimíchejte maximálně třetinu kompostu. Kolem sazenice vytvarujte zálivkovou mísu a vydatně zalijte, u stromu klidně dvaceti až třiceti litry. Nakonec rozhrňte pět až sedm centimetrů mulče, ale nechte volný prostor kolem kmínku.

Keře se nekotví. U stromů zatlučte kůl do jámy ještě před zasazením, aby neprocházel kořenovým balem, a umístěte ho z návětrné strany, tedy obvykle na západ. Kmen přivažte měkkým úvazkem do tvaru osmičky, aby se kmen o kůl neodíral. Úvazek nesmí být napnutý na doraz — strom se musí mírně pohybovat, protože tím sílí. Po dvou až třech letech kůl odstraňte.

Nejčastější příčinou úhynu čerstvě vysazených tújí a jehličnanů není mráz, ale vysušení. Stálezelené dřeviny odpařují vodu i v zimě, ale ze zmrzlé půdy ji nedokážou nasát. Zalévejte proto nové výsadby po celý podzim a pokračujte i v listopadu a prosinci vždy, když teplota vystoupí nad nulu a nemrzne. Jedna vydatná dávka jednou za dva týdny je lepší než časté malé zálivky.

V prvním roce je nejdůležitější zálivka, mulč a odstraňování konkurenčního plevele v okruhu zhruba půl metru od kmene. Výchovný řez u stromů odložte na příští předjaří, s výjimkou odstranění poškozených větví. U keřů zkraťte po výsadbě výhony zhruba o třetinu, což podpoří větvení od země — u živého plotu je to podmínka toho, aby dole nebyl prořídlý.