Muškáty se v Česku prodávají jako letničky a většina lidí je na podzim vyhodí. Přitom jde o vytrvalé rostliny, které při troše péče vydrží pět i deset let a každý rok kvetou bohatěji. Přezimování není složité, ale má několik pravidel, na kterých se to buď povede, nebo nepovede.
Kdy je přenést dovnitř
Řiďte se teploměrem, ne datem v kalendáři. Muškáty krátkodobě snesou i lehký mrazík kolem minus jednoho stupně, ale nemá smysl to zkoušet. Přeneste je dovnitř ve chvíli, kdy noční teploty začnou pravidelně klesat pod pět stupňů. V nížinách to bývá kolem poloviny října, ve vyšších polohách koncem září. Naopak příliš brzy je nestěhujte — chladné podzimní noci rostlině pomáhají zpomalit růst a připravit se na klid.
Způsob 1: Chladno a světlo, ideální varianta
Nejlepší je nevytápěná světlá místnost, zasklená lodžie, chodba nebo schodiště s teplotou mezi pěti a deseti stupni. Rostlinu seřízněte zhruba o třetinu, odstraňte všechny květy, poupata a zažloutlé listy a nechte ji v květináči. Zalévejte jednou za tři až čtyři týdny, jen aby kořenový bal úplně nevyschl. Nehnojte vůbec. Rostlina si část listů shodí, což je v pořádku.
Způsob 2: Chladno a tma, když nemáte světlé místo
Sklep nebo garáž s teplotou pět až osm stupňů funguje také, jen je potřeba rostlinu seříznout radikálněji, zhruba na třetinu původní velikosti, a odstranit úplně všechny listy. Buď ji nechte v suchém substrátu, nebo ji vyklepněte z květináče, oklepejte hlínu a uložte kořeny do papírové krabice či bedny s trochou suchého substrátu. Zalévejte minimálně, přibližně jednou za měsíc pár deci vody.
Způsob 3: V bytě u okna, nouzové řešení
V obývacím pokoji při dvaceti stupních a s krátkým zimním dnem se muškát vytáhne do dlouhých bledých výhonů a bývá napadený mšicemi nebo molicemi. Pokud jinou možnost nemáte, dejte ho k nejsvětlejšímu a nejchladnějšímu oknu v bytě, ideálně do ložnice nebo k oknu, které je od radiátoru dál. Nehnojte a zalévejte střídmě. Na jaře pak počítejte s razantním sestřihem.
Dvoutýdenní karanténa se vyplatí
Před vnesením dovnitř každou rostlinu prohlédněte, hlavně spodní stranu listů a úžlabí. Molice, mšice a svilušky se v teple bytu během několika týdnů rozmnoží a přeskočí na pokojovky. Nové přírůstky nechte prvních čtrnáct dní stranou od ostatních rostlin a kontrolujte je.
Fuchsie: tma jí nevadí
Fuchsie na podzim přirozeně shazují listy a přezimují v klidovém stavu. Vyhovuje jim tma a teplota mezi třemi a osmi stupni, takže sklep je pro ně naprosto ideální. Před uložením je stačí zkrátit zhruba o třetinu, hlavní řez si nechte na konec února. Zálivka jednou za tři až čtyři týdny, jen symbolicky. Pokud fuchsie v zimě přesto vyrazí bledé výhony, znamená to, že je moc teplo.
Oleandr: hodně světla a téměř žádné teplo
Oleandr je z celé skupiny nejotužilejší a krátkodobý mráz do minus pěti stupňů snese, ale zimu venku v květináči nepřežije. Chce chladno mezi dvěma a deseti stupni a co nejvíc světla, protože si na rozdíl od fuchsií listy ponechává. Zálivku omezte, ale nikdy ho nenechte úplně vyschnout. Neřežte ho na podzim — květní pupeny zakládá na loňském dřevě a řezem byste přišli o příští kvetení.
Citrusy, agapanthus a levandule
Citrusy potřebují světlou zimu při osmi až dvanácti stupních, méně zálivky a hlavně nesmí stát u topení, jinak shodí listy. Agapanthus přezimuje chladně a spíš tmavě při pěti až deseti stupních s minimální zálivkou. Levandule francouzská, tedy druh se střapcem na vrcholu květenství, u nás venku spolehlivě nepřezimuje a patří dovnitř — na rozdíl od levandule úzkolisté, která je v záhonu mrazuvzdorná.
Balkonovky, které stojí za to přezimovat
Hlízy se ukládají jinak
Jiřiny, mečíky a hlíznaté begonie se nepřezimují jako rostlina, ale jako hlíza. Počkejte, až první mrazík spálí nadzemní část, pak hlízy opatrně vyryjte, očistěte od hlíny, nechte pár dní oschnout na vzdušném místě a uložte do bedny s pískem, pilinami nebo rašelinou do sklepa při pěti až osmi stupních. Jednou za měsíc je zkontrolujte a případné hnijící kusy vyhoďte.
Kdy je zase dát ven
V březnu rostliny přesaďte do čerstvého substrátu, seřízněte na tři až pět očí na výhon a přesuňte je na světlejší a teplejší místo, aby začaly rašit. Od poloviny dubna je otužujte — dávejte je ven přes den a na noc vracejte dovnitř. Natrvalo ven patří až po polovině května, po ledových mužích. Hnojit začněte zhruba dva týdny po prvním rašení.
Tři nejčastější důvody, proč to nevyjde
Přelití je jasná jednička — v chladu a bez listů rostlina skoro nic nepije a mokrý substrát znamená plíseň a hnilobu kořenů. Druhým důvodem je kombinace tepla a tmy, kdy rostlina vyrazí bledé výhony a vyčerpá se. Třetí je zavlečený škůdce, který se v teple přes zimu nekontrolovaně rozmnoží. Pokud se vyvarujete těchhle tří chyb, přezimování se povede skoro vždycky.
Líbil se vám článek? Prozkoumejte náš katalog a najděte tu pravou rostlinu pro sebe.
Mohlo by vás zajímat

Podzimní regenerace trávníku: vertikutace, dosev a hnojení krok za krokem
Po létě je trávník prořídlý, zaplevelený a plný mechu. Září je pro jeho záchranu lepší měsíc než jaro — ale okno trvá jen šest týdnů.
Číst více
Jak ochránit rostliny před mrazem: praktický průvodce přezimováním
Mráz dokáže zničit i odolné rostliny, pokud nejsou připravené. Poradíme, jak je ochránit — a které mráz vůbec nevadí.
Číst více
Jak pečovat o rostliny na balkoně
Balkon může být krásnou miniaturní zahradou. Poradíme, jaké rostliny vybrat a jak se o ně starat.
Číst více